DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 05.02.2024 19:06:10 

ho-vlaky

Povídání na úvod

Několik slov na úvod

 


 

S vláčkama jsem si hrál už jako dítě, protože kdysi se tomuto koníčku věnoval můj děda a spoustu věcí jsem získal do začátku po něm. Patřil k zakládajícím členům „Klubu modelářů železnic“ v Brně, kam jsem později taky trochu chodil na ul. Úvoz (asi 1982-1985). Veškeré modelářství tehdy patřilo pod SVAZARM a bylo podporované jako „rozvoj polytechnické výchovy mládeže“. Občas vycházely i nějaké knihy a publikace na tehdejší dobu celkem dobré (např. autoři Tvrdý, Tvarůžek, Nepraš, Šupík, MALÁ ŽELEZNICE a pod.). Většina z nás je ještě má ve své knihovničce, i když jsou poplatné době svého vzniku.

 

 

Dokonce se dalo něco koupit ve specializovaných obchodech s modelovou železnicí, nebo v některých hračkářstvích, ale v omezeném množství, takže jsme kupovali co zrovna bylo k sehnání. Šťastnější občas vyjeli k soudruhům do NDR, modely tam byly v přepočtu za zhruba stejnou cenu, ale v mnohem větším výběru a prodávali i spousty doplňků, autíček, domečků a náhradních dílů (kdo je pamětník ví, že východní marka byla za 3 Kčs).

 

Bohužel v bytě nebylo možné stavět kolejiště, tak se jen rozložily koleje po zemi, přidal k tomu nějaký domeček a projely se mašinky.

 

 

První možnost na stavbu kolejiště se naskytla, když rodiče pořídili chatu na Vysočině. Stavět jsem začal asi kolem roku 1980. Táta mi tehdy udělal rám a zbytek jsem dělal sám. Měl jsem po dědovi krabici starých katalogů všech možných evropských výrobců, kde byly úplně jiné věci než v našich knížkách a z těch jsem taky vzal nějaké nápady. Dneska už hodně z těchto firem neexistuje.

 

 

Na chatu už asi od roku 1995 z různých důvodů moc nejezdíme, a vláčky se vzaly domů. Když jsme občas přijeli, sundal se igelit a kluci si něco chvíli pustili, nebo taky postrkovali a pouštěli nějaké zbylé staré vagonky. Bohužel kolejiště bez údržby začalo pomalu chátrat. Pak jsme taky zjistili, že myši (potvory) ožraly z některých drátů izolaci a to už se mi nechtělo opravovat. Tím další práce na kolejišti skončily, momentálně je ve stavu postupného rozebírání. Některé domečky asi upravím (patina, osvětlení, … i když je to někdy horší, než stavět novou stavbu), a použiji na novém kolejišti. Prostě člověku je nějak líto to přímo vyhodit.

Teď bydlíme s rodinou v paneláku 3+1 kde to na kolejiště taky moc nevypadá. Posledních 10 let jsme začali všichni jezdit víc na chalupu (Ivančicko), kde máme příbuzné, je to ve vesnici a i pro děcka je to tam mnohem lepší. Tady se rýsovala možnost stavby většího kolejiště na půdě, po její opravě. Po GO střechy jsem postupně na půdě udělal obytné podkroví, dal okna (střešní a do štítu) a zateplil. Koncem léta 2005 jsem konečně začal dělat rámy na kolejiště a dokončil je do podzimu. Další postup stavby bude postupně dokumentován a popisován v sekci "nové kolejiště".

Kolejiště bylo slušně rozestavěné, ale nakonec vše dopadlo neslavně, a bylo rozebráno.

 

Ing. Tomáš Pardon (*1965), se stavbou občas pomáhají Daniel (*1995) a Dominik (*1999)

Brno